TYTO NaturePhoto Sýc rousný Sýček obecný Moták lužní Sova pálenáTelemetrie

Zvolte jazyk

  • Česky (CZ)
  • English (UK)
  • Sova pálená
    • Rozšíření a popis
    • Výskyt sovy pálené v ČR
    • Biotop
    • Hnízdní biologie
    • Potrava a způsob lovu
    • Příčiny ohrožení
    • Metodika ochrany
    • Legislativní ochrana
  • Mapy
  • Grafy
  • Fotogalerie
    • Dospělci
    • Vejce
    • Mláďata
    • Přirozená hnízdiště
    • Pobytové stopy
    • Hnízdní budky a objekty
    • Sakrální objekty
    • Mortalita
  • Video
    • Dospělci
    • Hnízdní budka 1
      • 2015-07-08
      • Aktivita mláďat v hnízdní budce
      • Mláďata blízko u kamery
      • Mláďata odpočívají
      • Mláďata rozlezlá v hnízdní budce
      • Mláďata si čistí a probírají peří
      • Mláďata trénují křídla v hnízdní budce
      • Mládě polyká potravu v celku
      • Mládě vyvrhuje vývržek
      • Přílet dospělého jedince, pokládá potravu před mláďata
      • Přílet dospělého jedince, potravu získalo nejstarší mládě
      • Přílet dospělého jedince, předání potravy mláděti
      • Přílet dospělého jedince, předání potravy nejmladšímu mláděti
      • Přílet dospělého jedince, předání potravy nejmladšímu mláděti, kterou následně ukořistí starší mládě
      • Samice požírá potravu
      • Starší mládě přenechává potravu mladšímu mláděti
    • Mláďata
    • Vejce
  • Poděkování
Sova pálená

Biotop

Sova pálená osídluje především nižší polohy, ve výše položených oblastech se její početnost výrazně snižuje. Hnízdí na zemědělských farmách a statcích, ve stodolách, sakrálních objektech, v zámcích, hradech, klášterech a případně i v různých typech průmyslových objektů. Zatímco v období let 1940–1997 se u nás 664 hnízd (66,7 %) sovy pálené nacházelo v sakrálních objektech a 323 hnízd (21,9 %) na zemědělských farmách, statcích a ve stodolách, v období let 1998–2007 byl poměr hnízd opačný. Na kostelech a kaplích bylo zjištěno pouze 143 hnízd (6,7 %) a na zemědělských farmách, statcích a ve stodolách 1 969 hnízd (92,2 %), přičemž sovy hnízdily většinou v instalovaných hnízdních budkách. Méně než jedno procento párů hnízdilo v ostatních typech budov, na zámcích, hradech a klášterech, ve zděné trafostanici, v holubníku a v mostní konstrukci.

 

Autor: Karel Poprach

Grafy

- Časový průběh instalace hnízdních budek pro sovu pálenou (Tyto alba) v České republice.
- Počet hnízdících párů sovy pálené (Tyto alba) v České republice v období let 1998–2021.

 

 

Hnízdní biologie

Sova pálená může hnízdit již ve stáří druhého roku. Hnízdiště obsazuje v předjaří v závislosti na klimatických podmínkách (množství sněhu a teplotě). V případě nedostatku potravy se sovy na hnízdišti mohou vyskytovat, ale nezahnízdí. Jejich výskyt prozradí čerstvé pobytové stopy – vývržky a trus. Sova pálená si hnízdo nestaví, samice snáší vejce do staré vývržkové drtě, příp. jako podklad použije zdivo, seno či slámu. První snůšky se objevují na počátku a v průběhu března, ale většina snůšek je pokládána až v průběhu dubna, případně se první snůšky mohou, v závislosti na nabídce potravy, protáhnout až do července. Sova pálená je v Evropě jediný druh sovy, který v případě dostatku potravy hnízdí často i dvakrát v roce. Většina druhých snůšek je pokládána od poloviny července do poloviny srpna, někdy až do první dekády září. Vejce sovy pálené jsou čistě bílá a samice je snáší v odstupu dvou dní. Průměrná velikost snůšky se každoročně mění v závislosti na populačním cyklu hraboše polního, v první snůšce bývá většinou 4–8 vajec, ve druhé snůšce 4–11 vajec. Ve výjimečných případech může pár zahnízdit i potřetí v roce. Občas dochází i k polygamii, kdy jeden samec hnízdí současně se dvěma samicemi. Inkubace vajec trvá zpravidla 32–34 dní. Mláďata se líhnou slepá, v prvních dnech rostou relativně pomalu a jsou zcela odkázána na samici. Samice pobývá na hnízdě s mláďaty do stáří nejmladšího mláděte asi 20 dní, tedy do doby, než jsou mláďata schopna se sama nakrmit. Některé samice však zůstávají s mláďaty i déle. Počet vyvedených mláďat je ovlivňován nabídkou a dostupností hlavní složky kořisti – početností hraboše polního. Z prvního hnízdění sova pálená vyvádí většinou 3–7 mláďat, z druhého hnízdění 3–8 mláďat. Počet mláďat ve druhém hnízdění bývá početnější než v prvním, zejména v závislosti na podzimní gradaci hraboše polního a snazší dostupnosti potravy po sklizni plodin. Za optimálních podmínek je hnízdící pár schopen vyvést do přírody z prvního i druhého hnízdění více než 15 mláďat. Tato vysoká produktivita je určitým fenoménem a sova pálená je tak schopna kompenzovat poměrně vysoké ztráty. Mláďata z druhého hnízdění však trpí vyšší mortalitou během první zimy než mláďata z hnízdění prvního. Mláďata jsou na hnízdě přítomna 60 dní, poté hnízdo již jako plně opeřená a vzletná opouštějí. Ve stáří 80–90 dní, výjimečně 90–100 dní se osamostatňují a natrvalo opouštějí hnízdiště. Samice hnízdí obvykle na stejném hnízdišti dva roky a příp. i více let po sobě, u samců dochází často ke každoročním změnám.

 

Autor: Karel Poprach

Interaktivní mapa lokalizovaných doupných stromů

LOKALIZACE DOUPNÝCH STROMŮ DLE PŮVODU DUTINY

{mosmap kml='http://sycek.tyto.cz/subdom/sycek/media/kml/doupne_stromy_DUTINA.kml'| kmlrenderer='geoxml'|kmlsidebar='left'| width='600'|kmlsbwidth='250'|kmlfoldersopen='0'}

LOKALIZACE DOUPNÝCH STROMŮ DLE DRUHU STROMU S DUTINOU

{mosmap kml='http://sycek.tyto.cz/subdom/sycek/media/kml/doupne_stromy_STROM.kml'| kmlrenderer='geoxml'|kmlsidebar='left'| width='600'|kmlsbwidth='250'|kmlfoldersopen='0'}

LOKALIZACE DOUPNÝCH STROMŮ DLE PROJEKTU

{mosmap kml='http://sycek.tyto.cz/subdom/sycek/media/kml/doupne_stromy_PROJEKT.kml'| kmlrenderer='geoxml'|kmlsidebar='left'| width='600'|kmlsbwidth='250'|kmlfoldersopen='0'}

  1. Legislativní ochrana
  2. Mapy
  3. Metodika ochrany sýčka obecného a sovy pálené
  4. Poděkování

© TYTO 2025

Back to Top

© Sova pálená 2025