Sova pálená je druh s kosmopolitním typem rozšíření – hnízdí na všech kontinentech kromě Antarktidy, vyhýbá se extrémně chladným a teplým oblastem a deštným pralesům. Chybí však v celém Rusku (západní část Ruska tvoří východní hranici jejího areálu rozšíření v Evropě), v severní a střední Asii až po Japonsko, na většině území východní Indie, v Iránu, Afghánistánu, Grónsku, Islandu, Skandinávii, na Novém Zélandu a téměř v celé Kanadě. Vytváří celkem 28 poddruhů, které se vzájemně liší ve zbarvení i ve velikosti.

Je to středně velká sova (rozpětí křídel 90–98 cm, průměrná hmotnost 325 g u samců a 358 g u samic), s dlouhýma nohama a s výrazným srdčitým závojem, který přechází od bílé až po rezavé zbarvení. Ve spodní části závoje vystupuje obnažený a světlý zobák. Srdčitý závoj je lemován po vnějším obvodu několika řadami tmavě rezavých a ve spodní části černých pírek. Svrchní strana je z větší části břidlicově černá, s početnými malými bílými kapkovitými skvrnami uspořádanými podélně v řadách. Letky a rýdovací pera jsou tmavě rezavá, na jejich okraji je výrazný koncový, asi 20 mm široký, břidlicově černý lem a níže následují 3 řady břidlicově černých příčných pruhů. Spodina je žlutorezavá, s početným tmavým skvrněním, sahajícím na boky a spodní část břicha. Někteří jedinci (kříženci dvou poddruhů T.a. guttata x T.a. alba) vykazují v našich podmínkách velmi světlé, téměř čistě bílé zbarvení spodiny a závoje, avšak téměř vždy jsou zřetelné tmavé skvrny. Oči a drápy jsou černé, nohy jsou hustě a krátce opeřené.

Autor: Karel Poprach